Jak to funguje?

SolarVenti je teplovzdušný solární kolektor, který lze umístit na všechny druhy střešních krytin, ale většinou se umisťuje jednoduše a přímo kolmo na zeď, která je orientována co nejvíce k jihu.

Při každém slunečním záření se díky solární buňce spustí ventilátor v kolektoru. Čerstvý vzduch z venku se nasaje do panelu přes perforovanou zadní stranu.

Uvnitř panelu se vzduch zahřeje o 10-40 °C oproti venkovní teplotě ve stínu a je následně vháněn přetlakem do domu, chalupy apod.

Vzduch, který je vháněn dovnitř, vytlačuje různými netěsnostmi nebo ventilací vlhkost z domu, odstraňuje zatuchlinu a zároveň Vám snižuje náklady na vytápění.

Vaše nemovitost přestane být vlhká, zatuchlá a není až tak studená jako předtím. Pokud se jedná například o chalupu, budete mít příjemný pobyt hned od začátku a ne až po 1-2 dnech.

Průřez a konstrukce panelu SolarVenti

Princip fungování a průřez teplovzdušného panelu SolarVenti

Rozložený pohled - Instalace na zeď

Samoochlazovací princip

Při teplých slunečných dnech mnohdy není potřeba další temperace uvnitř domu. V těchto situacích je možné zařízení vypnout a díky patentované zadní desce začne samovolné samoochlazování, takže se zabrání přehřívání panelu.

SolarVenti teplovzdušné solární panely jsou jediné na trhu, které samy zvládají pasivní samoochlazování. Ostatní panely k tomu potřebují ventilátor navíc.

Samoochlazovací princip průřez SolarVenti

Samoochlazovací princip teplovzdušného panelu SolarVenti

Co říkají zákazníci? - Klikněte zde

Slunce je obrovským zdrojem bezemisní energie, která vzniká jadernými přeměnami. Zásoby vodíku se odhadují na několik miliard let a proto je solární energie považována za obnovitelnou.

Na zemský povrch dopadá v ideálním případě (kolmý směr dopadu) 1100 W/m². Podle měření GeoModel Solar s.r.o. dopadne za 1 rok do České republiky přibližně 1100 kWh/m² energie, kterou dokážou naše solární vzduchové kolektory efektivně využít!

SolarVenti v provozu

Jak funguje SolarVenti v zimě?

Konstrukce

Rám je vyroben z eloxovaného hliníku. Krycí vrstvou je jednokomorový nárazuvzdorný polykarbonát.

Odolnost vůči nárazu je u moderního polykarbonátu 250-ti násobně vyšší než u skla. Navíc má o 40% vyšší tepelnou účinnost než sklo. Více info zde: Polykarbonát wikipedie